Hry venku bez pomůcek: 4 hry, u kterých hrajete i vy

1. Kapitán velí

Loď se jmenuje trávník, kapitán měří metr dvacet a vy jste řadový námořník, který má poslouchat. Kapitán vyvolává povely, posádka je plní a kdo se splete, jde na břeh.

nic. Rovný kus louky nebo trávníku a aspoň tři lidi.

1. Určete strany lodi: příď je támhleten strom, záď je lavička, levobok a pravobok podle toho. Ukažte to nahlas, ať to má každý v hlavě.
2. Projděte s posádkou šest povelů ze seznamu níž. Jednou nanečisto, ať se pak nikdo nevymlouvá.
3. Kapitánem je nejmladší, kdo umí mluvit. Vyvolává povely rychle za sebou a snaží se posádku nachytat.
4. Kdo splete povel, zaváhá dýl než tři vteřiny nebo se pohne během salutování, jde na břeh a fandí odtamtud.
5. Poslední námořník na palubě vyhrává a přebírá velení.

• „Na pravobok!" / „Na levobok!" Všichni doběhnou na určenou stranu.
• „K zemi!" Lehnout na břicho.
• „Drhnout palubu!" Dřep a drhnout trávu dlaní.
• „Muž přes palubu!" Ve dvojicích: jeden si klekne, druhý mu položí ruku na rameno a vyhlíží do dálky. Kdo zbyde bez dvojice, jde na břeh.
• „Kapitán jde!" Zastavit, salutovat, nehýbat se a nemluvit, dokud kapitán neřekne „Pohov!".

minuta na povely, kolo tři až pět minut, odveta hned.

Celá hra stojí na jednom chytáku. Kapitán zavelí „Kapitán jde!", posádka ztuhne v pozoru, a on do toho ticha klidně řekne „Drhnout palubu!". Kdo se pohne, jde na břeh, protože z pozoru se nikam nechodí. Tříletý na to skočí pokaždé. Vy nejspíš taky.

Tříletému nechte tři povely (k zemi, na pravobok, kapitán jde) a velte s ním ve dvojici. Sedmiletý utáhne všech šest a chytáky vymýšlí sám. Desetiletý smí přidat jeden vlastní povel, musí ho ale vysvětlit posádce před startem.

2. Odpočet od sedmi

Hřiště, park, parkoviště, lesní cesta. Někdo zavelí úkol a hned začne nahlas počítat od sedmi. Kdo to nestihne do nuly, sbírá písmena.

nic. Jakékoli místo, kde je na co lézt, čeho se dotknout a kam běžet.

1. Vyvolávač zakřičí úkol, který jde splnit z místa: „Dotkni se něčeho modrého!", „Buď výš než já!", „Obejmi strom!", „Přines list větší než tvoje dlaň!"
2. Hned potom začne nahlas počítat od sedmi k nule. A plní ten úkol taky, takže počítá za běhu.
3. Kdo do nuly nestihne úkol splnit, dostane písmeno. Sbírá se slovo KÁMEN.
4. Další kolo vyvolává ten, kdo zrovna dostal písmeno. Bez pauzy, hned.
5. Kdo první nasbírá K, Á, M, E, N, prohrál a jde deset kroků jako kachna. Nahlas kváká, to k trestu patří.

nula příprava, jedno kolo deset vteřin, celá hra deset až patnáct minut.

Vtip je v tom počítání za běhu. Prvních pár kol budete odpočítávat podezřele pomalu, protože sami sprintujete pro něco modrého na druhý konec hřiště. Děti vám to spočítají tak ve třetím kole a začnou počítat nahlas s vámi.

Tříletému zadávejte úkoly na dosah ruky a počítejte od deseti. Sedmiletý jede plné tempo. Desetiletému zakažte opakovat úkol, který už jednou padl, a nápady mu dojdou dřív než nohy.

3. Lov na stín

Honička, ve které se na sebe nesahá. Chytá se šlápnutím na cizí stín, a ten se hýbe přesně tak rychle jako jeho majitel.

nic, jenom slunce nízko nad obzorem. Ráno nebo pozdě odpoledne, kdy jsou stíny dlouhé. Kolem poledne je stín tak krátký, že se do něj nedá trefit. Otevřená plocha bez stínu stromů: trávník, hřiště, prázdné parkoviště.

1. Vymezte hřiště, klidně mezi dvěma lavičkami. Vyběhnutí ven se počítá jako zásah.
2. Jeden je lovec. Začíná dospělý, žádné výmluvy.
3. Lovec honí ostatní a místo dotyku šlápne na jejich stín. Rukama se na sebe nesahá vůbec.
4. Komu někdo šlápne na stín, zamrzne na místě. Rozmrazí ho volný hráč, který mu na stín šlápne znovu.
5. Lovec vyhrál ve chvíli, kdy stojí zamrzlá celá posádka naráz. Když to nedokáže do dvou minut, střídá se.

nula příprava, kolo dvě až tři minuty. Sluneční okno máte tak dvě hodiny, pak se stíny zkrátí.

Nejlepší obranná finta je otočit se čelem ke slunci. Stín vám spadne za záda a lovec ho musí oběhnout. Takže couváte přes trávník, koukáte si přes rameno a lovec vám kroužkuje kolem nohou. Vypadá to jako přehnaná pantomima a je to nejtěžší část hry.

S tříletým běhejte v malém kruhu a nechávejte mu svůj stín na dosah, trefit se do něj je samo o sobě dost práce. Sedmiletý jede naplno. Desetiletému zpřísněte pravidlo: platí jenom šlápnutí na stín hlavy.

4. Souboj střelců

Táborová klasika pro dva, která se vejde na lavičku, do fronty i na nástupiště. Nabíjí se, kryje se a střílí, a nabíjet jde jenom ve chvíli, kdy se nemáte čím bránit.

nic. Dva lidi a dva kroky místa.

1. Postavte se proti sobě na dva kroky.
2. Rytmus drží celý souboj: dvakrát se plácnete do stehen a na třetí dobu oba naráz ukážete jeden ze tří pohybů.
3. Pohyby jsou tři. Nabít: pěsti u ramen, palce ukazují dozadu. Štít: ruce zkřížené na hrudi. Výstřel: pistolka z prstů namířená na soupeře.
4. Vystřelit smíte jen tolikrát, kolik máte nábojů. Jedno nabití je jeden náboj a nabíjí se maximálně jednou za kolo.
5. Vyhrává ten, kdo vystřelí ve chvíli, kdy soupeř nabíjí. Když oba drží štít nebo oba naráz vystřelí, nestalo se nic a jede se dál.
6. Kdo cvakne naprázdno, tedy vystřelí bez náboje, prohrál kolo.

deset vteřin na vysvětlení, kolo pár vteřin, rodinný turnaj pět minut.

Po třech kolech začnete soupeři koukat na ruce a hledat, jestli se nechystá nabíjet. Většina duelů se zasekne na tom, že oba stojí se zkříženýma rukama a čekají, kdo si troufne. A troufnout si někdo musí, protože bez náboje se vyhrát nedá.

Tříletý zvládne dva pohyby (nabít a vystřelit) a náboje mu nepočítejte. Sedmiletý jede plná pravidla. Desetiletému přidejte zákaz dvou štítů po sobě, ať se musí rozhodnout. A když se malému dítěti pistolka nelíbí, hrajte kouzelnický souboj: nabírání síly, štít, blesk. Pravidla zůstanou stejná.

Až děti usnou… mini mise pro dva

Až doma ztichne, vyjděte na schody nebo na balkon. Tahle hra taky nepotřebuje vůbec nic a je dost tichá na to, aby nikoho nevzbudila. Jmenuje se Pirát je stovka.

Jeden z vás si tajně určí stupnici. Druhý má k dispozici jenom čísla a musí z nich přijít na to, co se vlastně měří.

nic. Dvě židle a chuť dohadovat se o číslech.

1. Jeden si tajně vybere stupnici a nikomu ji neřekne. Třeba „jak moc by to ocenil pirát", kde pirát sám je stovka.
2. Pak nahlas říká náhodná slova: bota, oceán, papoušek, hypotéka.
3. Druhý u každého slova tipne hodnotu od nuly do sta. První ho opraví: „Ne, oceán je osmdesát pět."
4. Hádá se ta stupnice, ne jednotlivá čísla. Kdo ji uhodne, vyhrál a vymýšlí novou.

kolo tři až deset minut.

Nejlepší stupnice jsou ty, které něco říkají o vás dvou: „jak moc je to babička", „jak moc by to koupil tvůj táta", „jak moc je to naše kuchyň v neděli ráno". U té poslední se dozvíte, co si ten druhý o vaší kuchyni doopravdy myslí.

Takyo je česká aplikace, která rodině i páru naservíruje misi krok za krokem, takže večer ani sobotu nemusí vymýšlet nikdo z vás. Kartu otevřete společně a co bude dál, zjistíte všichni naráz.

Slunce klesá, stíny se prodlužují a vy couváte přes trávník čelem ke slunci, aby vám tříletý nešlápl na hlavu. Cestou domů vás čeká odveta ve třech pohybech a nikdo z vás si na hřiště nevzal vůbec nic.

Vyřešte si nejbližší slunečné odpoledne na takyo.cz.