Narozeninová oslava doma: hotový program na 2 hodiny

Příchody (0-15 min): oslavenec je vrátný

Prvních patnáct minut nehrajte nic, co potřebuje počet. Děti chodí po jednom a hra, kterou třikrát začnete znovu, umře dřív, než dorazí poslední host. Místo hry rozdejte role.

papíry s předkreslenými obrysy čísel 10 až 1 (fixou, pět minut práce večer předem), pastelky na stole, tužka a papír u dveří.

1. Oslavenec dělá vrátného. Otvírá dveře a každého hosta pustí dál až po odpovědi na otázku: „Jaké je tvoje oblíbené zvíře?"
2. Vy stojíte za ním a každé zvíře si zapíšete na papír u dveří. Bude se hodit za deset minut.
3. Každý příchozí dostane jedno číslo z odpočtu a u stolu ho vybarví. Kdo má hotovo, vezme si druhé, nebo pomáhá mladším.

15 minut od prvního zvonku.

„Tohle je řídicí středisko vesmírného programu. Dokud není vybarvený celý odpočet, dnes nic neodstartuje."

pětileté číslo vybarví a stačí to. Sedmileté na něj napíše svoje jméno a zvíře. Devítileté dostane tužku a dělá zapisovatele zvířat u dveří.

Spadla deka (15-25 min): jména padají s dekou

Nejrychlejší způsob, jak prolomit ledy mezi dětmi ze školky a dětmi z kroužku, je donutit je vykřiknout si navzájem jména. Spadla deka to udělá za vás.

deku z gauče a dva dospělé, kteří ji udrží nad hlavou (druhého dospělého zastoupí nejvyšší dítě).

1. Rozdělte děti na dva týmy a mezi ně natáhněte deku jako oponu. Vy dva ji držíte za horní rohy tak vysoko, aby se týmy přes ni neviděly.
2. Každý tým potichu pošle jednoho hráče těsně k dece.
3. Odpočítejte 3, 2, 1 a deku spusťte na zem.
4. Kdo z odhalené dvojice dřív vykřikne správné jméno toho druhého, bere ho do svého týmu.
5. Hrajte, dokud jeden tým nepohltí všechny, nebo maximálně deset minut.

10 minut.

„Za dekou někdo stojí. Kdo první vykřikne jeho jméno, bere ho do týmu."

pětiletým spouštějte deku pomalu od nohou, ať mají čas poznávat. Sedmileté hrají naplno. Pro devítileté, které se všechny znají jménem, zařaďte zvířecí kolo: místo jména se křičí oblíbené zvíře toho druhého, přesně to, které jste si zapsali u dveří.

Vejcopád (25-50 min): stavba přistávacích modulů

Vejcopád je odpověď na otázku, co dělat místo korunek a náramků: stavba s dramatickým testem na konci. Týmy postaví z domácích materiálů modul, který doveze syrové vejce z výšky na zem vcelku. Vejce je pasažér. Nehází se s ním, chrání se.

syrová vejce (jedno na tým plus rezerva), kartonové krabice, brčka, mikrotenové sáčky, kelímky, noviny, izolepu, nůžky, fix.

1. Rozdělte děti do týmů po dvou. Při lichém počtu je jeden tým trojice.
2. Zadejte misi: postavit modul, který ochrání pasažéra při pádu. Vejce musí jít do modulu vložit a zase vyndat, žádné zalepení napořád.
3. Materiál je ve skladu, tedy na kuchyňské lince u vás. Týmy si pro něj chodí, vy vydáváte.
4. Stavba trvá 20 minut. Každých pět minut ohlaste zbývající čas jako řídicí středisko.
5. Na konci technická kontrola: každý modul vám projde rukama, zatřesete s ním (zatím bez vejce) a dostane od týmu jméno letu.
6. Moduly odneste do hangáru, na poličku nebo parapet, kde je všichni vidí. Pasažéři nastoupí až na rampě.

20 minut stavba, 5 minut technická kontrola.

„Startujeme za dvacet minut. Postavte modul, který doveze pasažéra dolů vcelku. Materiál fasujete ve skladu, pasažéra dostanete až na rampě."

pětiletým nastříhejte kartonové díly předem a spárujte je se starším dítětem. Sedmileté staví naplno. Devítiletým dejte přídělový systém: maximálně deset brček a metr izolepy na tým.

Dort (50-80 min): napětí pracuje za vás

Hlavní hra se půlí dortem schválně. Moduly stojí v hangáru, každé dítě ví, že jeho vejce ještě poletí, a tohle vědomí drží u stolu pořádek líp než jakékoli napomínání. U dortu se nehraje nic organizovaného: přání, svíčky, jídlo, pití.

Tenhle blok je zároveň vaše přestávka. Třicet minut nikoho nebavíte, jen doléváte pití a hlídáte, ať se z hangáru neztrácejí moduly na předčasné testy.

„Piloti jedí. Startuje se až po dortu."

A proč po jídle nenásleduje hned finále? Protože sprint s plným břichem dortu je nejkratší cesta k slzám. Po dortu přichází patnáct minut klidu.

Stěhovaná věž (80-95 min): klid po jídle

Po jídle patří na řadu klid a Stěhovaná věž ho dodá napětím místo výtvarky: tým přenese přes pokoj věž z kelímků, která stojí na kartonové plošině zavěšené na provázcích.

dva kartonové čtverce zhruba 40 x 40 cm, ke každému čtyři provázky nebo stuhy přivázané do rohů (nachystejte den předem), 10 až 15 kelímků na tým.

1. Rozdělte děti na dva týmy. Každý tým postaví na svém kartonu pyramidu z kelímků.
2. Hráči se rozestaví kolem plošiny a každý vezme jeden provázek. Ve třech drží jeden hráč dva sousední rohy.
3. Provázky se napnou, plošina se zvedne ze země a věž putuje přes pokoj na cílovou čáru. Mluvit se smí a musí.
4. Spadne-li kelímek, tým se vrací na start a staví znovu.
5. Týmy jdou po sobě a měří se čas. Každý tým má dva pokusy, počítá se lepší.

15 minut.

„Věž se stěhuje. Nesete ji všichni najednou a jediná povolená pomoc je mluvit na sebe."

pětileté nesou věž ze šesti kelímků přes půl pokoje. Sedmileté jedou standard. Devítiletým veďte trasu kolem židle a přes práh.

Jestli tenhle typ her u vás doma zabere, rodinné hry na běžný večer máme sepsané zvlášť.

Krabicové limbo (95-110 min): vyzvedávání je součást programu

Nejtrapnějších dvacet minut každé oslavy je vyzvedávání: polovina rodičů stojí v předsíni a děti pobíhají mezi nimi. Krabicové limbo to řeší tím, že příchozí rodiče rovnou naverbuje.

prázdnou krabici od cereálií, nůžky, kus koberce.

1. Postavte krabici doprostřed koberce.
2. Hráč ji zvedá ze země jen pusou. Na zemi smí být jen chodidla, ruce drží za zády.
3. Kdo se dotkne země rukou nebo kolenem, nebo třikrát po sobě neuspěje, v tomhle kole končí.
4. Po každém kole ustřihněte z krabice zhruba 3 cm. S každým kolem je níž.
5. Rodiče, kteří dorazí na vyzvedávání, nečekají v předsíni. Poslední, nejnižší kolo je povinné pro dospělé.

15 minut.

„U nás se nečeká v předsíni. Poslední kolo je vaše."

pětileté se smí jednou rukou opřít o zem. Sedmileté hrají podle pravidel. Devítileté po vyřazení přebírá nůžky a stříhá krabici mezi koly.

Velký shoz (110-120 min): finále u okna

Finále je test Vejcopádu. Pasažéři nastupují, moduly letí a odpočet skanduje celá skupina i rodiče z limba.

moduly z hangáru, vejce, vybarvená čísla z příchodů.

1. Každý tým usadí vejce do svého modulu.
2. Vyberte rampu: okno v prvním patře nad trávníkem nebo chodníkem, zábradlí schodiště v paneláku, nebo natažené ruce dospělého stojícího na židli. Shazujte vždy na místo, kde nikdo nestojí.
3. Děti se seřadí dole, zvednou vybarvená čísla 10 až 1 a skandují odpočet. Na nulu modul letí.
4. Tým modul otevře a ukáže pasažéra. Celé vejce znamená úspěšné přistání. Rozbité je hrdinská havárie a tým dostane potlesk taky.
5. Moduly si týmy odnesou domů. To je dárek na rozloučenou, pytlík sladkostí kupovat nemusíte.

10 minut. Rozbité vejce ukliďte hned, než ho někdo rozšlápne.

„Rampa je otevřená. Odpočet řídí čísla. Letí se na nulu."

pětiletým shazujte z rukou nad hlavou. Sedmileté jedou z okna nebo ze schodiště. Přeživší moduly devítiletých letí druhé kolo z vyšší rampy.

Až děti usnou: mini mise pro dva

Ve 21:47 sedíte mezi troskami oslavy, na stole zbytek dortu. Přesně pro tuhle chvíli jsou Přeslechnuté hity, hra na dvě minuty a nula pomůcek.

1. Jeden z vás si potichu vybere refrén písničky, kterou zná celý národ, a v telefonu si ho přepíše na nesmysl, který zní skoro stejně: rozbijte hranice slov a prohoďte pár hlásek. Z „Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš" je „Depag typ táčkuh nízdo máž".
2. Přečtěte svůj nesmysl nahlas, rovným hlasem, bez melodie. Melodie by to prozradila hned.
3. Druhý má tři pokusy na to, poznat písničku. Nápověda se dává jen zrychlením nebo zpomalením čtení.
4. Kdo uhodne, mumlá další refrén. Hraje se u dojídání dortu.

Takyo je česká aplikace, která posílá párům hotové mise na večer ve dvou: oba partneři je otvírají naslepo, krok za krokem, a nikdo není ten, kdo musel večer vymýšlet.