Co dělat, když se nudím: vyber podle času, ne nálady

Osudí na nudu (5 minut)

jeden papír, tužku, hrnek.

1. Roztrhej papír na dvanáct kousků. Netrhej rovně, na tom nezáleží.
2. Na každý napiš jednu věc, která se stihne do deseti minut a na kterou se nic nekupuje. Naučit se pět slov v jazyce, kterým nemluvíš. Zavolat člověku, kterému se pořád chystáš ozvat. Přeskládat knihovnu podle barev hřbetů. Padesát dřepů. Uvařit něco ze dvou surovin, které se v jednom hrnci ještě nepotkaly.
3. Slož lístky napůl, hoď je do hrnku a zamíchej.
4. Vytáhni jeden a udělej přesně to, co na něm je. Žádné vracení, žádný druhý tah.
5. Hrnek nech stát na poličce. Až z něj příště budeš tahat, doplň zpátky tolik lístků, kolik jich ubylo.

pět minut na výrobu, deset na první lístek.

roztrhni ten papír. Dvanáct kousků na stole vypadá jinak než prázdný stůl.

Ten zákaz vracení tam je schválně. Bez něj taháš tak dlouho, dokud nevytáhneš lístek, do kterého se ti chce. A jsi zpátky u rozhodování.

Jeden metr jinak (hodina)

jeden metr čtvereční bytu, telefon na fotky, prázdnou tašku.

1. Vyber si jedno místo velké zhruba jako metr čtvereční: poličku, roh stolu, parapet, horní desku komody.
2. Vyfoť ho dřív, než na něj sáhneš. Za hodinu si stejně nevzpomeneš, co tam leželo.
3. Sundej z něj úplně všechno a odnes to do jiné místnosti.
4. Vrať zpátky nejvýš polovinu věcí. Zbytek jde jinam, nebo do tašky u dveří.
5. Přidej jednu věc, která tam nikdy nebyla a normálně leží v šuplíku: kámen z výletu, hrnek po babičce, foťák, co už nefunguje.
6. Vyfoť to znovu a dej fotky vedle sebe.

čtyřicet minut až hodina.

vyfoť to místo tak, jak vypadá teď. Bez té fotky je to jenom úklid.

dáš obě fotky vedle sebe a nepoznáš, že je to jedno a to samé místo. Uklizeno být nemusí.

A co když ti nuda vydrží celý večer? Pak si vyber jednu věc na dvě hodiny místo pěti malých po sobě. Nejjednodušší je obout se a jít ven.

Sto kroků špatným směrem (5 minut)

boty a klíče.

1. Vyjdi z baráku a otoč se na tu stranu, kam normálně nechodíš. Skoro každý má jednu takovou. Obchod, zastávka i práce jsou na tu druhou, takže tam za pět let nezajdeš ani omylem.
2. Jdi rovně sto kroků a počítej je. Když chodník zahne, zahni s ním.
3. Na stém kroku se zastav a stůj deset vteřin. Do telefonu se nekoukej.
4. Domů se vrať jinudy. Ani jedna ulice dvakrát. Když bydlíš tak, že jiná cesta neexistuje, jdi zpátky po druhém chodníku a dvakrát pomaleji.

pět až deset minut, podle cesty zpátky.

obuj se a vyraz na tu horší stranu.

Sto kroků je zhruba sedmdesát metrů. Skoro vždycky skončíš u něčeho konkrétního: u plotu, u garáží, na konci chodníku, u cizí zahrady s pergolou.

Obchod, kam nikdy nechodíš (hodina)

padesát korun a jednu otázku.

1. Vyber krám, do kterého normálně nechodíš: modelářství, zverimex, železářství, papírnictví, asijskou potravinu, second hand, prodejnu náhradních dílů.
2. Vejdi a projdi ho celý. Ať to trvá aspoň pět minut a nekupuj nic hned.
3. Polož prodavači jednu skutečnou otázku, ne zdvořilostní. Fungují dvě: „Co se tady prodává nejvíc a proč?" a „Kterou jednu věc do padesáti korun tady stojí za to koupit?"
4. Kup přesně jednu věc do padesáti korun. Klidně tu doporučenou.
5. Doma ji ještě dneska otevři, sněz, zasaď, slož nebo vyzkoušej. Ta věc je program na zbytek večera.

dvacet minut v krámě, zbytek podle toho, co přineseš domů.

otevři mapu a najdi krám, který máš do deseti minut chůze.

Malé krámy zavírají většinou mezi pátou a šestou. Po šesté ber z tabulky radši Trasu pěšky.

A ta otázka na prodavače vypadá blbě jenom do chvíle, než ji vyslovíš. Chlap v modelářství ví o svém krámu všechno a skoro nikdo se ho na nic nezeptá.

Nudíte se ve dvou a nikomu se nechce vybírat? Takyo vám večer rozdá krok po kroku. Stáhni si ho na takyo.cz a máš vyřešeno na dneska.

Hra na deset (5 minut)

tři a víc lidí, kruh, žádné pomůcky.

1. Postavte se nebo si sedněte do kruhu. Počítáte společně od jedné do deseti, každý řekne jedno číslo a jede se dokola.
2. První kolo je normální. Kdo řekne desítku, vybere jedno číslo a vymyslí mu pravidlo: jak se od téhle chvíle musí říkat. Šeptem. Robotím hlasem. S rukou nahoře. Nebo se místo něj jen tleskne.
3. Ten, kdo pravidlo vymyslel, rozjede další kolo a začne od jedné. Pravidlo už platí.
4. Kdo teď dojede na desítku, přidá pravidlo dalšímu číslu. A tak dokola, dokud nemá pravidlo celá desítka.
5. Pravidlo musí jít předvést do vteřiny. Žádné „na sedmičku zazpíváš refrén".
6. Kdo se splete, spolkne pravidlo nebo se zasekne, vrací kruh na jedničku. Vymyšlená pravidla zůstávají v platnosti.

pět až deset minut, podle toho, jak rychle pravidel přibývá.

řekni nahlas „jedna" a nech kruh dopočítat do deseti. Pravidla se vymýšlejí až potom.

projdete celou desítku se všemi deseti pravidly a bez jediného zaváhání. Společně, ne proti sobě.

Nejhůř se drží čísla, u kterých se má něco udělat a zároveň nic neříct. Kruh zaváhá, někdo tleskne o vteřinu později a jede se od jedničky.

Venku to jede dál se stejnou logikou: jedno pravidlo, nula vybavení. Čtyři takové hry, na které stačí trávník, jsou rozepsané krok za krokem. A až se parta vydýchá, přepněte na hru Jak dobře mě znáš, otázky jsou připravené.

Noční hrnec (20 minut)

100 g kulaté rýže, půl litru mléka, špetku soli, lžíci cukru, skořici a hrnec s tlustším dnem.

1. Nalij mléko do hrnce a dej ho na střední plamen. Nech mléko dojít skoro k varu a hlídej ho, utíká rychle.
2. Přisyp rýži a špetku soli, stáhni to na nejmenší plamen.
3. Míchej. Ne pořád, ale každou půlminutu, ať se rýže nechytne dna. Trvá to dvacet až pětadvacet minut, dokud rýže nezměkne a nevsákne do sebe mléko.
4. Doslaď to a zasyp skořicí.
5. Nandej si to do misky a sněz to vestoje u okna. Nesedej si ke stolu.

pětadvacet minut, z toho dvacet u sporáku.

nalij mléko a postav hrnec na plamen. Od téhle vteřiny máš program, který se nedá odložit. Mléko na tebe počká pět minut a pak uteče.

V jednu ráno je kuchyň jediná místnost v baráku, kde se něco děje. A míchat vařečkou je přesně tak nudné, jak zrovna potřebuješ.

Kolo kolem bloku (10 minut)

boty, bundu, klíče.

1. Obleč si první věc, co ti přijde pod ruku. Nepřevlékej se, ve dvě ráno na tebe nikdo nekouká.
2. Vyjdi ven a udělej přesně jedno kolo kolem bloku. Ani dvě, ani půl.
3. Jdi rychle. Ne běh, ale tempo, u kterého se trochu zadýcháš.
4. Doma se napij vody a lehni si zpátky. Telefon nech v bundě v předsíni.

osm až dvanáct minut.

vem klíče do ruky. Když je držíš, dojdeš i ke dveřím.

Drž se osvětlené strany a sluchátka nech doma. Deset minut studeného vzduchu do obličeje zabere líp než hodina v posteli s displejem u nosu.

Poslední fotka (5 minut)

telefon, který stejně držíš v ruce.

1. Otevři galerii a jdi na poslední vlastní fotku. Screenshoty, stažené obrázky a memy přeskakuj, dokud nenarazíš na snímek z vlastního foťáku.
2. Podívej se, co na něm je, a vyber jednu ze dvou možností.
3. Když je na něm věc, jídlo nebo místo: udělej to samé znovu, dneska. Ta samá trasa, ten samý koláč, ta samá lavička.
4. Když je na něm člověk: pošli mu ten snímek a připiš jednu upřímnou větu, která není „koukej". Třeba že tohle byl nejlepší večer za poslední měsíc.
5. Když už si nepamatuješ, co na něm je: napiš tomu, kdo tam byl s tebou, a zeptej se.

pět minut, nebo zbytek večera, když to vyjde.

otevři galerii. V telefonu jsi tak jako tak, jdeš jenom o jednu ikonu vedle.

V tabulce máš dvě delší varianty. Zavolej místo psaní prvnímu člověku, kterému dlužíš odpověď. Nebo projeď uložené příspěvky až úplně na konec a udělej tu nejstarší věc, co tam leží. A když jste doma dva, dá se z toho udělat celý večer, kde telefon nehraje roli.