Romantická místa v Praze: 5 zahrad a vyhlídek

Vrtbovská zahrada

Tři minuty od Karlova mostu, a přesto o ní většina lidí nemá tušení. Ze dvora v Karmelitské ulici vejdeš do terasovité barokní zahrady z 18. století, plné soch Matyáše Bernarda Brauna. Cestička stoupá po terasách až k horní vyhlídce nad střechy Malé Strany. Nejkrásnější je těsně před zavíračkou, kdy dole houstne dav a tady jste skoro sami.

Nahoře na terase si každý vyberte jednu střechu nebo věž a vymyslete, kdo pod ní zrovna teď bydlí a co dělá. Vtipnější příběh vyhrává a poražený nese cestou dolů oba báglíky.

Od jara do konce října, denně 10 až 19, dospělí 150 Kč. Přijď hodinu před zavřením, kdy je světlo nejměkčí a lidí nejmíň.

Vojanovy sady

Jediný průchod ve vysoké zdi tě pustí do nejstarší pražské zahrady. Je obehnaná ze všech stran, takže dovnitř neteče provoz ani hluk, jen občas přejde volně pobíhající páv. Vzadu je vyvýšená terasa s pergolou a fontánou. Zdarma a skoro prázdno i v sobotu.

Najděte spolu jednoho páva a mlčky ho následujte, dokud vás nedovede na místo, kde si sednete. Tam si dejte tři první: první věc, které jste si na tom druhém všimli, první společný trapas a první moment, kdy jste věděli, že do toho jdete.

Vstup zdarma, od dubna do září otevřeno 8 až 19. Pávi jsou venku nejvíc přes den a v podvečer. Jestli jste spolu už roky a chcete takových pomalých večerů víc, mrkni na rande nápady po letech.

Palácové zahrady pod Pražským hradem

Za zdí pod Hradem stoupá skoro třicet vyhlídkových teras nad sebou, každá o patro výš a s jiným výhledem na střechy Malé Strany a Valdštejnskou zahradu. Přijď pozdě odpoledne, kdy slunce nasvítí terasy a sochy do oranžova. Nahoře je skoro prázdno, i když se pár metrů pod tebou valí davy.

Vystupujte terasu po terase a na každé se zastavte. Každý řekne jednu věc, kterou odsud vidí a ten druhý ne. Kdo první nenajde nic nového, vybírá nahoře, kam půjdete potom dolů na skleničku do Malé Strany.

Od dubna do začátku listopadu, v květnu až září denně 10 až 19, dospělí 180 Kč. Brána se zavírá v sedm, tak si na terasy nech aspoň hodinu.

Altán na Vítkově (Thomayerova vyhlídka)

Na severozápadním svahu Vítkova stojí stranou od velkého památníku šestiboký klasicistní altán, který většina běžců mine. Po opravě je z něj zase kryté posezení jen pro dva, s netradičním výhledem na střechy Karlína a Holešovic. Krytý strop znamená, že tady vydržíte, i když začne krápat.

1. Najděte si, kdy má na ten den zapadat slunce, a buďte v altánu aspoň hodinu předtím.
2. Sedněte si vedle sebe čelem k městu a domluvte se, že odsud nikam nejdete, dokud slunce nezapadne úplně.
3. Ve chvíli, kdy se slunce dotkne obzoru, řekne každý jednu věc, na kterou byl letos na tom druhém pyšný.
4. Zůstaňte, dokud v Karlíně nenaskočí první pouliční lampa. Kdo ji zahlédne dřív, vybírá, kudy sejdete dolů.

Zdarma, přístupné celoročně a kdykoli. V létě slunce zapadá skoro na severozápad, přesně tam, kam altán kouká.

Svah nad Dívčími hrady

Rande jak z filmu, a přitom zadarmo. Travnatá pláň mezi Radlicemi a Prokopským údolím se svažuje nad městem a po setmění pod tebou svítí půl Prahy. Přes týden tu potkáš leda běžce a psy, večer je skoro prázdno.

Vezměte deku a termosku s čajem. Dokud je čaj teplý, podávejte si hrnek a při každém doušku řekne každý jednu věc, na kterou se spolu v příštím roce těší. Jak čaj vychladne, jdete domů, ale to poslední přání si oba zapamatujte.

Zdarma, přístupné celoročně a nonstop. Nejlepší je to půl hodiny po setmění, kdy naskočí světla, ale ještě není úplná tma.