Nápady na rande pro páry po letech

Kimova hra pro páry

Stará skautská paměťová hra, jen místo šišek a sirek hrajete s předměty z vlastního vztahu.

Tác nebo prkénko, utěrku, 12 až 15 drobností s příběhem (lístek z koncertu, magnetka z dovolené, klíčenka, účtenka z podniku, kde se něco stalo), papír a tužku na body.

1. Jeden z vás potají posbírá po bytě 12 až 15 předmětů, které mají společnou historii. Čím ošklivější soška z dovolené, tím lepší materiál. Rozloží je na tác.
2. Druhý má minutu na prostudování. Pak tác zakryjte utěrkou.
3. Sběratel pod utěrkou dva předměty sebere a jeden posune jinam.
4. Odkryjte. Hádající říká, co zmizelo a co se pohnulo. Bod za každou trefu.
5. Bonusové kolo: další bod za každý předmět, ke kterému hádající řekne, odkud je a co se u toho stalo. Sběratel smí kontrovat vlastní verzí.
6. Prohoďte se, nový tác.

20 až 30 minut.

Nejvíc bodů nepadne za paměť na předměty, ale při dohadování, jestli je ta soška z Chorvatska, nebo z Itálie. Kvůli tomu dohadování se to celé hraje.

Rande naruby

Přehrajte si svoje první rande. Háček: role jsou prohozené, každý hraje toho druhého.

Dva lístečky a tužku, 20 minut, stůl prostřený zhruba jako tehdy. Jestli podnik z prvního rande pořád stojí, běžte rovnou tam.

1. Každý si potají napíše tři detaily, které si z prvního rande pamatuje: co měl ten druhý na sobě, co si objednal, jakou historku vyprávěl, co pokazil.
2. Prohoďte si role. Od téhle chvíle mluvíte za toho druhého, objednáváte za něj a používáte jeho tehdejší repliky.
3. Nařiďte 20 minut a hrajte od příchodu. Opravovat se smíte jen v roli: „Já jsem si tenkrát rozhodně neobjednala rum."
4. Po dvaceti minutách vytáhněte lístečky a porovnejte, co si každý pamatoval jinak.

Půl hodiny, u stolu i v podniku.

Nejsilnější moment: partner předvede, jak jste tenkrát drželi jídelní lístek. Takhle jste tedy vypadali zvenku. Deset let vám to nikdo neřekl.

Vlaková ruleta

Vlajková mise tohohle článku. Čím míň o ní dopředu víte, tím líp funguje.

Volné sobotní dopoledne nebo letní podvečer, pár stovek pro dva na lístky, nejbližší nádraží. Nic si dopředu nezjišťujte.

1. Přijďte na nádraží bez plánu a postavte se k odjezdové tabuli.
2. Platí první osobní vlak, který odjíždí. Žádné „radši ten další". Vybral vlak, ne vy.
3. Za jízdy sledujte názvy zastávek. Vystupujete na první, kde ani jeden z vás v životě nebyl. Lístek koupíte v aplikaci dopravce nebo u průvodčího, na pár zastávek to bývá pod stovku na osobu.
4. Hned po vystoupení si zkontrolujte, kdy jede vlak zpátky, ať se z mise nestane nocleh.
5. Na místě máte dvě hodiny a tři úkoly: najít náves nebo náměstí, koupit něco k jídlu od místních (pekárna, večerka, hospoda) a objevit jednu věc, o které byste neřekli, že tam je.

3 až 4 hodiny i s cestou.

Polovina kouzla je v tom, že vystoupíte v obci, kterou jste deset let jen projížděli. Druhá polovina: o výběr se nedá pohádat.

Rozhledna, na které jste spolu nikdy nebyli

V Česku stojí přes pět set rozhleden. Že jste všechny v okolí zdolali spolu, je vyloučené. Otevřete mapy, zadejte „rozhledna" a najděte nejbližší, na které jste spolu nestáli. Jděte na západ slunce, nahoře buďte dvacet minut před ním (přesný čas západu řekne mobil, otvírací dobu placených věží web obce). Pravidlo hry nahoře: každý ukáže na obzoru jedno místo, o kterém netuší, co je, a jedno, kam spolu vyrazíte příště. Tím máte mimochodem vyřešené i další rande.

Večer na lidové hvězdárně

Hvězdárna s večerním pozorováním pro veřejnost není výsada velkých měst. Má ji Prostějov, Valašské Meziříčí i pětitisícová Úpice, vstup bývá za desítky korun. Pravidlo hry: každý si doma potají napíše jeden objekt, který chce vidět, Saturn, Měsíc, mlhovinu, a prozradí ho až u dalekohledu. Pozoruje se jen za jasné oblohy, takže termín vám vybere počasí. I tady rozhoduje mechanismus, ne vy.

Vaječná ruleta

Domácí duel, kde se napětí dávkuje po vejcích. Celý stojí jako jedna krabice vajec.

12 vajec, hrnec, utěrku nebo igelit na stůl, vlhčené ubrousky. Večer předem 8 vajec uvařte natvrdo, 4 nechte syrová a všechna dejte přes noc do lednice, ať jsou na dotek stejná. Ráno vejce v krabici promíchejte, ať to neví ani ten, kdo vařil.

1. Sedněte si proti sobě, mezi vámi krabice vajec, pod vámi utěrka.
2. Střídáte se. Vybrané vejce si rozbijete o vlastní čelo. Bez potěžkávání, bez třepání. Ťuknutím, ne pěstí.
3. Vařené: hraje druhý. Syrové: žloutek po čele a trestný bod. Ruce potom umýt, syrové vejce nepatří do očí ani do pusy.
4. Kdo první schytá dvě syrová, prohrál. Vítěz určí fant, klidně jen úklid bojiště.
5. Z vařených vajec je druhý den pomazánka, ať nic nepřijde vniveč.

15 minut, plus vaření večer předem.

Nejlepší moment není žloutek. Je to obličej toho druhého ve vteřině mezi ťuknutím a zjištěním.

Bábovka dvou smyslů

Upečete spolu bábovku. Jeden nevidí, druhý nesmí na nic sáhnout.

Šátek na oči a suroviny na kelímkovou bábovku: kelímek bílého jogurtu (prázdný kelímek pak slouží jako odměrka), 2 kelímky polohrubé mouky, 1 kelímek cukru, půl kelímku oleje, 2 vejce, prášek do pečiva. Troubu předehřejte na 180 stupňů a formu vymažte, ještě než si rozdělíte role.

1. Rozdělte role. Ruce mají šátek přes oči a dělají všechno: odměřují, rozklepávají, míchají, lijou.
2. Mozek vidí, ale nesmí se ničeho dotknout. Ruce za zády, naviguje jen slovy: „Kelímek je deset čísel vlevo. Stop. Teď nalej."
3. Rozklepnutí vajec poslepu je povinná disciplína, ne volitelná.
4. Až je těsto ve formě, šátek dolů. K troubě se jde s otevřenýma očima, horko poslepu nehrajeme. Péct 35 až 40 minut.
5. Než se dopeče, uklízí Mozek. Ruce už si svoje odpracovaly.

Hodina i s pečením.

Počítejte s tím, že část mouky skončí vedle mísy. Patří to k věci. I křivá bábovka se sní.